Palivo
V kotli či kamnech je nutné používat pouze takové palivo, které určil výrobce zdroje (kotle, kamen, krbu) a se kterým byl zdroj testován při uvádění na trh.
Při spalování dřeva je nutné zachovat předepsanou velikost kusů a vyhnout se spalování např. dřevní štěpky v kotlech na kusové dřevo. Nejvýznamnějším parametrem kusového dřeva je jeho vlhkost, kde vyšší vlhkost vede nejen k vyšším emisím znečišťujících látek, ale i ztrátám tepla (všechnu vodu je nejprve nutné se ztrátou energie odpařit). Horší hoření pak vede k zanášení kotle i spalinových cest (komínu a kouřovodu) a větší spotřebě dřeva. Vyšší obsah vody v palivu vede také ke zvýšení opotřebení kotle korozí. Optimální je skladovat dřevo v zastřešeném, ale provětrávaném, dřevníku izolovaném od země, a to minimálně dva roky. U dřevěných pelet pak doporučujeme volit kvalitní, certifikované pelety. Pelety horší kvality mohou vést například k poškození podavače paliva a nemusí zajistit požadovaný výkon kotle.
I při spalování uhlí je třeba dodržovat doporučenou zrnitost uhlí. Černé uhlí nelze volně zaměňovat za hnědé, které má jiné parametry. Mezi časté chyby patří spalování hnědého uhlí v litinových kotlích, které byly konstruovány pro černé uhlí nebo jen koks. Spalování některých druhů paliv, jako třeba hnědého energetického uhlí, lignitu, proplástků a uhelných kalů je zákonem zakázáno. Také uhlí by se mělo skladovat v suchých a větraných prostorách.
Spalování odpadu vede zpravidla jen k malé finanční úspoře, ale kromě toho, že se jedná o porušení zákona o ochraně ovzduší pod pokutou, je to především velmi nezodpovědné chování. Při spalování odpadu mohou vznikat a do ovzduší unikat nebezpečné látky, současně je obtížné zachovat správný průběh procesu hoření, může docházet k nedokonalému hoření, které způsobí zanášení spalinových cest. Zdroj, ve kterém je odpad spalován, může být poškozen jak přílišným a nárazovým tepelným zatížením, tak zvýšenou korozí (agresivní tzv. chlorová koroze). Odpadem jsou nejen zbytky plastů a papíru z domácností, ale také zbytky dřevěných výrobků (nábytek, okna, krovy, pražce apod.), které jsou kontaminovány mořidly či barvami. Některé starší kusy dřeva mohou být ještě mořeny nebezpečnou rtutí nebo karcinogenními dehtovými látkami. Naopak současné standardní euro-palety většinou nejsou chemicky ošetřeny a je tak možné je spalovat. Nelegálním spalováním odpadu je také spalování použitých minerálních olejů ať již přímo v kotlích nebo i ve speciálních hořácích. Na poškození zdroje způsobené spalováním nevhodného paliva nebo odpadu se samozřejmě nebude vztahovat záruka poskytovaná výrobcem.
Od dodavatele paliva můžete požadovat doklady prokazující splnění požadavku na jeho kvalitu (sirnatost, obsah popela, vody a podíl menších faktorů). Dodavatel je povinen vám takový doklad vystavit. Pokud máte problém s kvalitou paliva nebo jeho dodavatelem, můžete se obrátit na Českou obchodní inspekci (ČOI).
Použitá literatura a další zdroje:
1) HORÁK, J. a kolektiv: Příručka správného vytápění, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 2020, I. vydání
2) webové stránek MŽP https://www.mzp.cz/cz/lokalni_topeniste
3) Odbor ochrany ovzduší MŽP: Jak správně topit a ušetřit, Praha, 2021, 1. vydání, dostupné na: https://www.mzp.cz/web/edice.nsf/A22D7ED4546D417EC12587590031EA6C/$file/MZP_jak%20spravne%20topit_web_final.pdf
